Moravská vína

Oblasti

Česká republika je rozdělena na dvě vinařské oblasti - Čechy a Morava.

Vinařská oblast Morava se dělí na čtyři části: Mikulovská podoblast – 4 432 hektarů, Slovácká podoblast – 4 188 hektarů, Velkopavlovická podoblast – 4 741 hektarů a Znojemská podoblast – 3 153 hektarů. Na Moravě se nachází také 312 vinařských obcí, 1 126 viničních tratí a je zde celkově 18 874 pěstitelů. Zahrnuje území od jižního cípu Moravy až po polohy rozkládající se na západ od Brna. Nachází se zde téměř 96 % ploch všech vinic registrovaných v České republice. Průměrná roční délka slunečního svitu je 2 244 hodin, srážky se pohybují okolo 500 mm ročně a teplota v průměru nepřesáhne 10°C. Vegetační období je o něco kratší nežli v západní Evropě.

Vinařská oblast Čechy má v současnosti nejvíce vinic v okolí Mělníka, Litoměřic a Mostu. Dělí se na dvě podoblasti: Mělnická podoblast – 360 hektarů a Litoměřická podoblast – 293 hektarů. V Čechách najdeme 72 vinařských obcí, 152 viničních tratí a 164 pěstitelů. Území této oblasti není vinicemi osázené souvisle, skládá se z jednotlivých lokalit ležících na chráněných jižních svazích v nižší nadmořské výšce, většinou rozprostřených kolem řek Vltavy, Labe, Berounky a Ohře.

Kategorizace moravských vín:

Zemské víno – je vyrobeno výhradně z tuzemských hroznů z odrůd povolených v některém z členských států EU. Cukernatost hroznů při sklizni musí být min. 14 °NM. Značí se názvy „moravské zemské víno" nebo „české zemské víno" a dále mohou být označeny ročníkem a odrůdou.

Jakostní víno – na výrobu mohou být použity výhradně tuzemské hrozny pocházející z vinic v jedné vinařské oblasti. Výroba vína musí proběhnout ve vinařské oblasti, v níž byly hrozny sklizeny. Výnos nesmí překročit nejvyšší povolenou hodnotu – 14 tun na hektar. Cukernatost hroznů musí dosáhnout min. 15 °NM. Na etiketě může být uvedena podoblast, obec, trať a ročník.

Jakostní víno s přívlastkem (Víno s přívlastkem) hrozny na výrobu musí splňovat všechny požadavky na výrobu vína jakostního. Navíc musí pocházet z jedné vinařské podoblasti a původ hroznů, jejich cukernatost, hmotnost, odrůda nebo směs odrůd musí být ověřena zodpovědnými institucemi. Etikety přívlastkových vín obsahují název vinařské oblasti a podoblasti, mohou obsahovat název odrůdy nebo odrůd, ročník sklizně a název vinařské obce a viniční tratě.

Druhy jednotlivých přívlastků:

Kabinetní víno – cukernatost hroznů nejméně 19°NM.
Pozdní sběr – cukernatost hroznů nejméně 21°NM.
Výběr z hroznů – vína vyrobená z hroznů, které dosáhly cukernatosti nejméně 24°NM.
Výběr z bobulí – vína vyrobená z hroznů, které zrály velmi dlouho na vinici a mošt z nich získaný dosáhl cukernatosti alespoň 27°NM.
Výběr z cibéb - vyrábí se z vybraných bobulí napadených ušlechtilou plísní nebo z přezrálých bobulí, které dosáhly cukernatosti nejméně 32°NM.
Ledové víno – vyrábí se lisováním zmrzlých hroznů sklizených při teplotě nejvýše –7 °C a s dosaženou cukernatostí alespoň 27 °NM. Hrozny při lisování nesmí rozmrznout, proto zůstává část vody nevylisována v hroznech, při lisování se tak získává koncentrovaný mošt.
Slámové víno – vína, která vznikla z hroznů dosoušených po dobu nejméně tří měsíců na slámě či rákosu nebo zavěšených v dobře větraném prostoru. Tím se odpaří část vody a koncentruje se obsah extraktivních látek. Získaný mošt musí vykazovat nejméně 27 °NM.

Víno originální certifikace (VOC, V.O.C.) – vyrábí se z odrůd typických pro určitý region. Vína musí mít charakter daného regionu a odpovídat pravidlům VOC. O přidělení známky VOC rozhoduje sdružení vinařů, jehož musí být producent členem. První region s apelačním systémem VOC vznikl v roce 2009 - VOC Znojmo. Dnes do této skupiny patří: VOC Znojmo (od roku 2009), VOC Modré hory (od roku 2011), VOC Mikulov (od roku 2011), VOC Pálava (od roku 2012), VOC Blatnice (od roku 2013), VOC Valtice (od roku 2015), VOC Mělník (od roku 2015) a VOC Hustopečsko (od roku 2015).

Dále se tichá vína dělí podle obsahu zbytkového cukru: