V Rakousku se pěstuje pod názvem Welschriesling, největší zastoupení má v regionech na jihu a jihovýchodě Steiermarku, v Burgenlandu nebo Weinwiertelu. Používá se zde k výrobě tichých vín, ale také sektů nebo dezertních botritických vín. Celková rozloha je okolo 4.500 - 5.000 hektarů v celém Rakousku.

V Chorvatsku se odrůda nazývá Graševina a je zde nejrozšířenější bílou odrůdou. V Maďarsku se pěstuje pod názvem Olaszrizling a v Itálii pod názvem Riesling Italico (převážně v Trentinu, Colliu a Friuli). Pěstuje se také ve Slovinsku, na Slovensku nebo v Srbsku.

Zajímavostí je, že i přes velkou popularitu Rieslingu v Německu, se zde “vlašák” téměř nepěstuje.

V České republice je oficiálně na seznamu odrůd od roku 1941 a od roku 1985 je povoleno pěstování 5 schválených klonů. Jde o pozdní odrůdu a tak se pěstuje pouze na Moravě (v Čechách se nepěstuje). Podíl výsadby v posledních letech klesá - v roce 1999 pokrývala 13% všech vinic, v roce 2010 to bylo už jen okolo 7% (asi 1.300 hektarů). Díky dlouhé lokální historii je také vyšší průměrné stáří vinic, které se pohybuje okolo 28 let. Dobře se jí daří na Slovácku, Znojemsku, Dunajovicku a Velkopavlovicku. Ryzlink vlašský z Pálavských vrchů patří k vrcholům moravské produkce a je ukázkou kvality, které je schopný na Moravě dosáhnout. 

Typická vína z odrůdy Ryzlink vlašský mají světlou, zelenožlutou barvu. Vůně bývá bohatá na květinové aroma s tóny lipových květů a medu. Chuť bývá plná a harmonická se svěžími kyselinami. Převládají tóny grapefruitu, červeného rybízu, angreštu, lučního kvítí, hrozinek nebo medu.